počítala si ledovce

v kožichu

bílého medvěda

rozrážely se o sebe

obrovské kusy ledu

a tobě nebylo trapné

položit otázku:

-Kdy na to hupnem BEJBY?!-

bylo mi úzko

strašlivě úzko

z tebe

nezralého jablka

nestydatě deroucího se

za sluncem

za sálajícím kamenem

jeskynní malby

nebes

úzkostlivých

malověrných

nebes

měla chuť

tě obejmout

zlíbat

tebe

prostou

stydkou

a tolik

tolik

tolik věrnou

jejím oblakům

už nejeví o tebe zájem

hrozí se

že přijdeš

a budeš chtít

jim

kompletně přemalovat

dům

bílý dům

bílý skvost

bílý jak jistota

které ses vzdala

hloupoučká...